Boj dvou srcí - 17.díl

5. dubna 2012 v 20:45 | Lenuška |  Boj dvou srdcí
Po dlouhééé době jsem vám napsala díl. Je krátký a o ničem. Zítra vám tu dám další tak snad budete na nějakou tu dobu spokojení :D


Roman šel co nejrychlejšími kroky k baru a já za ostatníma, no spíše jen za Igorem. Byla jsem z toho všeho
taková...skoro jako tělo bez duše. Jelikož měli asi 3 hodiny volného času byli mezi ostatními a koukali se na
Koblížky. Postavila jsem se k němu a dívala se. Koblížci byli opravdu dobří a dokázali rozproudit publikum už
takhle z kraje vystupování. Když si mé osoby všiml Josie, zamával mi. Jen jsem se usmála a přitulila se víc k
Igymu, aby pochopil, že se může snažit jak chce, ale nepodaří se mu to. Některé fanynky se díky tomu na mne
podívali, ale hned se otočily zpět až na jednu. Tu zákeřnou blondýnu.
"Igy." zatahla jsem ho za triko.
"Čo je?"
"Je tu ta blondýna." kouknul se na ni a bez komentáře mě vedl pryč.
Koncert byl dle mého názoru jeden z těch horších a celkově vládla poněkud zvláštní atmosféra. Po koncertě
udělali kluci menší autogramiádu, po které jsme odebrali všichni na hotel. Mezi sebou jsme skoro vůbec
nekomunikovali. Při příjezdu na hotel jsme se všichni rozdělili do svých pokojů.
Na druhý den tomu nebylo jinak, komunikovali jsme mezi sebou jen v nutných případech. Celkem jsem se
těšila domů. Ani mezi mnou a Igorem to nevypadalo lépe. Měla jsem pocit, že jsem mu naprosto ukradená.
V odpoledních hodinách jsem se ze všemi rozloučila a jela domů. Nálada se mi po příjezdu moc nezlepšila, spíš
naopak padla na mě silná deprese. Takovou depresi jsem snad ještě nezažila. Pustila jsem si písničky a
nachystala si vanu. Skvěle se mi v ní relaxovalo. Když byla voda docela chladná, vypustila jsme ji a šla si udělat
večeři. Během příprav mi začal zvonit telefon.
"Ahoj," přijala jsem hovor. Byl to Roman.
"Ahoj Sári, včera převezli Andreu do Ostravy a tak jsem se chtěl zeptat jestli bych nemohl po dobu co tam
bude být u tebe? Nechci tě nějak otravovat či se vnucovat klidně is najdu nějaký hotel."
"Jasně, že tu můžeš být jen jestli ti to Igor dovolí," zasměji se.
"Byl to jeho nápad, a vadilo by kdybych přijel už dnes?"
"Ne, nevadilo přijeď kdy chceš."
"To jsem rád, díky."
"Tak zatím pa." Povečeřím a jdu trošku uklidit. Ve volné chvilce jsem se šla podívat na facebook, kde mě čekala
zpráva od Zuzky, která mi napsala datum svatby, což byla jediná věc co mi na pozvánkách chybělo. Taky mi
napsala ohledně vyběru šatů, se kterým ji pomůžu. Kolem jedenácté večer přijel Roman. Ukázala jsem mu
pokoj kde bude spát a pak si šla lehnout.
Ráno byl vzhůru dřív než já.
"Co tu strašíš tak brzo?" Směju se mu.
"Nemohl jsem spát."
"To já taky ne, ale až do doby kdy jsem usla," začneme se oba hlasitě smát.
"Jak někdo jako ty nemlže usnout?" kroutí hlavou.
"Když nevíš co se děje...tak úplně jednoduše." Podívá se na mě tázavým pohledem.
"Jak to myslíš?" podá mi hrnek s čajem.
"Viděl si Igora v sobotu jak se choval? Vypadalo to, že by byl radši kdybych tam nebyla."
"Říkal přesně to samé. Že od toho potratu se k němu chováš odtažitě. Byl z toho úplně zdrcený. Má strach, že
s nim nechceš nic mít, když si ani pozor nedal." Okamžitě jsem vstala a začala se oblékat.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tris Tris | E-mail | Web | 5. dubna 2012 v 20:55 | Reagovat

O_O Honem sem naval další díl!!! Héééj, takhle to ukončit! O_O Víš, jak hrozně nás napínáš?! :D :D Okamžitě další!!! :D :D

2 mony-povidky mony-povidky | Web | 5. dubna 2012 v 22:30 | Reagovat

a rychle... simsalabim :D čárymáryfuk chci zítřek :DDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama